Houbaření je velice dobrý a zdraví prospěšný koníček, tedy jen v tom případě, že nesbíráme jedovaté houby. Každý správný houbař by měl rozeznávat jedlé od nejedlých, tedy jedovatých.  Pokud houby zas až tak dobře neznáte, vezměte si sebou do košíku malý kapesní atlas hub. Jestliže si nejste jistí, o kterou houbu se jedná, rozhodně ji nesbírejte! Ale i u jedlých hub si musíte dát pozor při přípravě a konzumaci.
Rozhodně nesbírejte houby do igelitových tašek a pytlíků, ale ideálně do proutěných košíků, aby se houby nezapařily.

Na co si dát pozor?

V případě, že se rozhodnete jít do lesa, nezapomeňte na repelent. Ten seženete v každé drogérii buď ve formě malých náramků na ruce, nebo ve spreji. Mnoho klíšťat v přírodě je infikováno klíšťovou encefalitidou. Když si tedy nějaké klíště po příchodu z lesa najdete, pozorujte, jak vypadá rána po vytáhnutí. Symptomy jsou v prvních dnech neviditelné, takže v podstatě nezjistíte nic. V rozmezí 3-28 dnů se okolo rány může objevit začervenání a zapálení, v tuto dobu je nutno vyhledat lékaře. Bohužel, tato záliba přináší i jiná rizika. Například si musíte zjistit, zda v době, kdy se v lese budete nacházet, nejsou myslivecké hony. V České republice je již několik případů nehod, kdy byl houbař zastřelen při lovu myslivců.

Co s nasbíranými houbami?

Je spousta možností, co s nimi můžete udělat. Můžete například udělat smaženici, řízky nebo různé polévky a omáčky. Tyto pokrmy jsou bohaté na vitamíny a minerální látky. Někteří lidé si houby suší do zásob na zimu. Samozřejmě, i z nasušených hub můžete tyto pokrmy připravit.

Zajímavosti

Věděli jste, že se některé druhy hub objevují například i v potravinářském průmyslu? Z těchto druhů se vyrábějí plísňové sýry. Ve farmaceutickém průmyslu díky štětičkovci, což je rod plísně, která je součástí vřeckovýtrusných hub, vzniká penicilin (antibiotikum).